Chřest s krutony

Vběhl jsem do supermarketu a hledám, co k večeři. Hlavně rychle, u pokladen zatím není moc lidí, ale to se velmi rychle změní. Pobíhám po obchodu jako kuře bez hlavy - bez plánu, bez nápadu. A pak to přišlo. Přede mnou se objevil regál s čerstvou zeleninou a v ní potravina, kterou tam často nemívám - chřest.
Tak jsem rychle přikoupil pár věcí a rozhodl jsem se, že ho udělám jednoduše a elegantně - jen tak ve vodě a k němu krutony s kouskem opražené šunky.

Suroviny:

Chřest - 4 ks pro 2 lidi - ideálně čerstvý. Na omak tvrdý, bez výrazného zápachu s pevnou hlavičkou.

Pečivo na krutony - použil jsem 1 "rustikální" bagetu a kousek dvoukváskového pšeničnožitného chleba.

100g šunky - použil jsem Kosteleckou Poctivou šunku. Je sice Babišova, ale je to jedna z mála těch lepších, co jsou k dostání. 

Na zapití Merlot, či jiné víno vhodné ke chřestu, dle Vašeho výběru.

Postup:
Nejdříve jsem dal vařit osolenou vodu, ideálně ve vysoké a úzké nádobě. Chřest by se totiž měl vařit nastojato. V této poloze se totiž uvaří rovnoměrně - spodek bude měkký a hlavička pevná.
Z chřestu jsem ukrojil spodní asi 1cm, svázal k sobě pomocí potravinářské nitě a vložil do vařící vody, kde zůstala 10 - 15 min. Mezitím jsem vzal kousek másla a přepustil ho. Nechal jsem ho rozpustit a lžící sejmul pěnu, která se vytvořila na vrchu. Pak jsem přidal nahrubo nakrájené krutony z pečiva (z bagety a chlebu) a dodělal dozlatova.
Nakonec jsem natrhal šunku na proužky a opražil ji. Podávat se dá jen tak, je to jednoduché, rychlé, zdravé a výtečné.

Craving for the Cookie

Jestli jsou brownies zhmotněním slova Energie (čti kalorie), tak Cookie je Energie do kapsy (kam se hrabou Tatranky). Jestli Vás v drsné divočině od smrti hladem dělí už jen krok, tak Vás několik cookies udrží ještě chvíli na nohou. Proto bych doporučoval péct cookies jen výjimečně.

Chtěl jsem postupovat podle tradičního receptu z Joyofbaking, ale v poslední chvíli jsem zbaběle couvl. Původní recept totiž obsahuje neuvěřitelné množství cukru, který po upečení udělá z cookie vlastně jen čokoládu slepenou karamelem. Proto jsem vyhodil cukr a trochu čokolády.

Suroviny:

110g másla - použil jsem BILLA 84% máslo. Není špatné, větší množství tuku, než u klasických másel se na něm ale podle mě nepozná. Takže bych ho ohodnotil jako docela normální, dobré máslo.

100g třtinového cukru - cukr Country Life. Chutná dobře.

1 vejce - radím neblbnout a nekupovat bio.

1 pytlík Vanilkového cukru  - použil jsem Oetker - mám pocit, že kdybych ho nepoužil, vyšlo by to nastejno.

130g hladké mouky - RAMILL - prostě mouka...

1/2 lžičky prášku do pečiva

sůl

180g čokolády - použil jsem Milku mléčnou a Orion hořkou. Zkombinoval jsem je a myslím, že to dopadlo docela dobře.

Ze všeho nejdříve jsem nechal zteplat máslo. Smíchal jsem těsto s třtinovým cukrem, vanilkovým cukrem, holandským kakaem, solí a práškem do pečiva. Mezitím jsem nakrájel čokoládu. Tip: krájet čokoládu na vetší kousky. Udělal jsem to tak, aby hořká čokoláda byla nakrájená na menší kousky, zatímco ta mléčná na větší. Mléčnou je nejlepší nakrájet tak na třetinu až polovinu tabulky, hořkou čokoládu na čtvrtinky.

Do sypké mouky se pak přidá máslo a vejce a pořádně se promíchá. Čokoládu je nejlepší přidat až nakonec, protože cokoli co přidáte po čokoládě se už hodně špatně promíchává.

Troubu jsem vyhřál na 180°C a pekl asi 40 minut. Placky se vlivem prášku do pečiva postupně roztahují, původně placka menší než dlaň se roztáhne až o třetinu. To že je cookie hotová poznáte a omak podle tvrdosti. Jestli je stále měkká, není hotová. Dejte pozor, snadno cookie přepečete. Správná cookie by totiž měla být na okraji tvrdá, ale uvnitř měkká.

Chutnají úžasně.

Spanakopita

Spanakopita je vynikající řecký slaný koláč plný mé nejoblíbenější zeleniny - špenátu. O tomto zajímavém koláči plném zeleniny jsem se dozvěděl na mé první výzvě skupiny Daring Bakers. A tak jsem se rozhodl na výzvu odpovědět a zároveň vyzkoušet absolutně neznámý recept.

Když jsem nakupoval suroviny na tento recept, přidal jsem si u pokladny tak trochu zvláštně. Na Spanakopitu potřebujete totiž spoustu zeleniny, kromě špenátu, kterého je potřeba mraky, tak taky několik druhů cibule, pórek a kopr. Když jsem to všechno vyskládal na pás a uvědomil si, jaká barva jasně převládá, naklonil se ke mě pán stojící přede mnou (podle nákupu bůčkař - uzenář) a pochválil mě za zdravou stravu. Že prý alespoň někdo by v této zemi měl žít zdravě.

Pracovní plocha těsně před začátkem.

Suroviny a jejich hodnocení:
600g špenátu - Použil jsem Albert čerstvý nemražený špenát. Je to asi to nejlepší co se dá sehnat. Je šťavnatý, pevný, hezký a neuvěřitelně drahý.
1 pórek
1-2 stroužky česneku - Česnek si zaslouží komentář. Narazil jsem na uzený český česnek. Moc jsem tomu nevěřil, cena taky nebyla úplně lidová. Ale ta vůně. Nevím jestli jsem jen nenaletěl nějaké chemii, ale kvůli té vůni jsem ho do košíku přihodil. A chutná výborně.
kopr
svazek jarní cibulky
1 červenou cibuli
1 bílou cibuly
2 šalotky
500g listového těsta - Neměl jsem čas na to dělat vlastní listové těsto, ani si nemyslím, že bych dokázal lepší a proto jsem zkusil Babické listové těsto a listové těsto od firmy Svoboda. Berte babické nebo jiné osvědčené. Tohle neobsahuje žádné emulgátory nebo kyselinu citronovou. Hezky se zpracovává a chutná dobře.
100g fety - koupil jsem opravdovou fetu (tj. ne Balkánský sýr, ale sýr z ovčího a kozího mléka) a myslím že jsem rozhodně neprohloupil. A to se tak dobrý sýr dá sehnat i v hypermarketu Albert, 120g za nekřesťanských 60 kč, ale ta chuť...
4 lžíce olivového oleje - Už delší dobu používám olivový olej v plechovce od fi Minerva. Na něj mě navedla moje přítelkyně a máme s ním dobré zkušenosti. Kdyby jen nebyl tak drahý...
Trochu kuskusu - Používám už delší dobu celozrnný bio kuskus Country Life. Dá se ještě použít i Cous Cous v papírové krabici, ale ten spíš když se kuskus vaří jako příloha, protože se dá vařit v bujónu. v tomto případě se ale hodí špíš Country Life.

Do začátku jsem nakrájel všechnu zeleninu - cibule, pórek a kopr. Důležité je mít několik druhů cibule aby to byla ta správná spanakopita. Pak jsem se pustil do časově nejnáročnějšího úseku - přípravě špenátu.
Špenát je potřeba omýt a roztrhat na kousky. Jeden velký list tak na 3 kusy, střední na 2. Omyté a natrhané kusy špenátu se pak spaří horkou vodou v cedníku aby ztratily na objemu. Spařený špenát jsem pak přidal k nakrájené zelenině, osolil, přidal olivový olej a  pořádně prohnětl.
Prohnětení je důležité, protože se musí zelenina slehnout. Moc nadýchaná by dělala koláč vzdušný, obrovský a rozpadal by se. Čím hutnější se vytvoří zeleninová výplň, tím lépe. Kuskus se přidává aby nasákl přebytečnou vodu ze špenátu. Přidal by se ho mělo tak 1/4 hrnečku, v ideálním stavu po chvíli působení nebude ze zeleniny téct žádná voda.
Vzal jsem svoji pečící formu, vymazal ji olivovým olejem a položil tenoučkou vrsvulistového těsta. Spanakopita se správně dělá z phyllo těsta, které se hodně podobá našemu listovému. Rozdíl je v tom, že phyllo se vymazává vrstva po vrstvě.
Mě stačily 2 vrstvičky listového těsta jako podklad. Položil jsem první vrstvu na vymazanou formu a pomazal ji zlehka olivovým olejem. Naplnil jsem ji špenátem a přikryl 1 vrstvou těsta.

Forma připravena na pečící proces.

Troubu jsem rozpálil na 180°C a pekl zhruba 50 min. Uprostřed pečení jsem přidal na těsto kousek másla aby dostalo hezkou barvu. Nechal jsem vychladnout a nakrájet.

Voilá.

Red Velvet Muffin

Jednou za mnou přišla žena s tím, že už dlouho chce udělat Red Velvet Cake, protože se jí strašně líbí jak je to těsto zvláštně červené. Zaujalo mě to, a když ani po měsíci žádná další snaha od ní nepřišla, rozhodl jsem se, že ho upeču sám. A rozhodně jsem neudělal chybu. Red Velvet je vynikající těsto, ze kterého můžete udělat famózní dorty, nebo v mém případě muffiny.
Sprostě jsem využil receptu  známé Lucie Dvořákové na Chez Lucie na Red Velvet Cupcakes. Nutno podotknout, že míry a váhy jednotlivých surovin jsem ponechal jako v původním receptu, jen jsem místo jednohubek udělal muffiny. Vyšlo to krásně na 6ks.

Rada k výběru formy na muffiny:
Na muffiny je důležitá jedna věc: forma. A formy na muffiny mám dvě. Obě od Tescomy. Obě jsou silikonové, obě na 6 muffinů, ale jedna je dobrá, druhá nepoužitelná. Jaký je rozdíl?
První je z jednoho kusu silikonu, kam odlijete těsto do šesti připravených "nádobek." Druhá forma je vlastně 6 silikonových košíčků podobných těm papírovým, do kterých se muffiny normálně balí. Problém první formy je ten, že z ní nejdou muffiny za boha vytáhnout v jednom kuse. Košíčky jsou v tomhle směru mnohem pohodlnější, vypadají lépe a muffin z nich vyklopíte jedna báseň.

Bobánci vykukují při pečení z formy. Z šesti jsem vcelku ven dostal snad jen 2.

Silikonové samostatné formy na muffiny od Tescomy. Vytáhnout z nich muffin ven je radost sama. A muffiny vypadají taky hezky.

Recenze surovin:

Těsto

250g hladké mouky - v obchodě se nabízela Babiččina volba, ale když jsem srovnal její nutriční hodnoty s Globus privátní značkou Korrekt, vyšel lépe. Těsto bylo dobré, doporučil bych s klidným srdcem i tuto značku.
1/2 lžičky soli
15g holandského kakaa Albert. Na kakau není moc co zkazit. Toto je prostě normální kakao.
120g změklého másla. Používám hlavně Tatra Farmářské máslo, nebo Horácké máslo. Obě jsou výborné.
140g cukru krupice - zrovna cukr je prašť jako uhoď.
2 velká vejce - zkoušel jsem jedno BIO vejce, ale zrovna u vajec člověk pochopí, že BIO neznamená vždy lepší. BIO totiž znamená jen jiný. Biovejce nebrat.
240ml podmáslí - Albert kysané podmáslí 1l mě nikdy nezklamalo. Po pravdě jsem jiné ani nepoužil a vůbec to nevadí. Těsto je pak správně nadýchané, a protože se použije jen 240ml, tak se zybtek dá vypít k snídani.
1 lžička octa
1 lžička jedlé sody

Krém

250g krémového sýra  - používám zásadně Philadelphii.

50g moučkového cukru
180ml smetany ke šlehání - zkusil jsem Kunín v kelímku a Madetu v tetrapaku. Obě jsou dobré, Kunín možná lepší, ale chápu že tady bude mít člověk vlastní preference. Za sebe volím v tomto receptu Kunín, v jiných receptech zase Madetu.

Lucie Dvořáková přidává i potravinářské barvivo. S ním jsem ale neudělal dobrou zkušenost a při mém pečení se dostanu na červenohnědou barvu. Barvivo není tak silné a když ho vyleju moc, tak ovlivní chuť těsta. Radši obětuji barvu kvůli chuti. Proto rada: nevěř receptu, nic tam nedávej!

Postup je jednoduchý. V první řadě je nutné nechat změknout máslo. Občas na to zapomínám a nedopadá to pak úplně čistě. Rozpálím troubu na 180°C.
Šlehačem máslo rozmíchám s cukrem a vejci a postupně přidám mouku, podmáslí, 15g kakaa a lžičku jedlé sody.
Až bude těsto dobře promícháno a nebudou v něm hrudky, můžu tam vrazit lžičku octa. Přidáním octa začne jedlá soda v těstu šumět a tak ho bude kypřit. Legenda praví, že reagující soda s octem a podmáslím by měla zčervenat.
Po přidání octa je lepší když se jedná rychle. Naliju těsto do jednotlivých forem a vložím do trouby na cca 45 minut. Zkouším špejlí jestli je těsto dost suché. Nesmí se ale vysušit, pak to ztratí tu správou chuť z podmáslí.
V mezidobí stačí už jen smíchat Philadelphii, cukr a smetanu ke šlehání. Hotový krém nechám vychladit v lednici a podávám teplý muffin se studeným krémem. Vzájemná kombinace je neodolatelná.

Muffin z hromadné formy od Tescomy. Sice nevypadá tak hezky jako jeho soudruzi ze silikonových košíčků, ale chuť je výborná!

Quiche s pečenými rajčaty

Tento quiche se stal v mém repertoáru absolutní jedničkou hned za brownies. Je ode mě často požadován a vždy když ho upeču, slehne se po něm zem ještě ten den. Není lepší a chutnější večeře nebo oběda než ještě horkého quiche se zlatavou sýrovou krustičkou.

Quiche je původem z Francie a je to v podstatě slaný koláč. Je to typické vesnické jídlo, které se zabydlelo ve městě. Skladba surovin je různá a ve Francii se liší podle krajů, nebo vesnic. Nejznámější je Quiche Lorraine, který se dělá s cibulí. Já si ale zamiloval quiche s pečenými rajčaty. Nutno dodat, že i přítelkyni chutná více. Do quiche je možné dát cokoli, co na vesnici máte, proto se tam obvykle dává sýr (jsme přeci ve Francii), slanice, vejce apod.

Na těsto:

140g másla (věř receptu a nech ho zteplat)

280g hladké mouky

8 lžic studené vody

Na náplň:

3 vejce a 3 žloutky

200g plátkové slaniny

100g sýru (doporučuji gruyére, vynikající je ementáler, ale zajímavý může být i cheddar nebo gouda)

300g cherry rajčat

250ml smetany ke šlehání

250ml plnotučného mléka

Hodnocení surovin:

Výsledný quiche je jen tak dobrý jak dobré jsou jednotlivé suroviny. Já se dostal k výbornému výsledku s Farmářským máslem od Tatry a Poctivou slaninou od Kosteleckých uzenin. Je to sice Babišovo, ale tyhle jsou docela dobrý. Tím nám spíš dokazuje, že umí vyrábět potraviny přesně podle zadání. Dokáže jak kvalitní věci, tak i nastavené šmejdy za pár kaček. Prostě co kdo chce.

Smetanu jsem koupil od Madety, plnotučné mléko normální. Smetana se dá koupit i lepší, netrvanlivá, ale tato je odzkoušená a vyhovuje výborně. U mléka si dovolím poznamenat, že je vlastně úplně jedno, jaké mléko koupíte. Zkoušel jsem i BIO mléko Amálka, které má jednu unikátní vlastnost: když je staré tak zkysne! ZKYSNE! To se obvykle s kupovaným mlékem nestává. Aspoň ne v Praze. Dejte mléko jaké chcete, rozdíl není velký.

Co se týče cherry rajčat, tak jsem koupil 2 balení. Jedny super drahé a jedny normální. Nejsem zase úplně totálně majetný abych si mohl dovolit kupovat takové věci pořád a proto se mi i tento mix zdá jako ideální. Rajčata ale kupte hlavně taková, která vám chutnají i samotná. Bez toho se nehnete.

Nejdříve se hodí rozpálit troubu na 180°C, omýt a nakrájet cherry rajčátka na poloviny a rozpůlenou půlkou je položit na plech. Nechte rajčata sušit alespoň 30 min., je potřeba aby ztratily hodně vody. Po vysušení se změní v neforemní žblemst.

Doporučení: Vystelte plech pečícím papírem, unikající šťáva má tendenci uhelnatět a pak byste ho museli drhnout.

Mezitím co se suší rajčata se vrhneme na těsto. Já smíchám mouku s máslem, přiliju studenou vodu a hnětu v ruce. Buržoazie může použít food processor. Správně vytvořené těsto se nedrolí a nelepí se na ruce, takže pokud je potřeba, dá se přidat i další lžíce vody nebo mouka. Hotové těsto jsem dal chladit do ledničky.

Mě se mezitím dopekla rajčata, takže jsem je vyndal, vypnul troubu a začal s přípravou slaniny. Správnou slaninu poznáte podle toho, že při smažení neprská. Přidá-li výrobce vodu, začne prskat. Potíž je v tom, že se o kvalitě Vámi koupené slaniny přesvědčíte až a pánvičce. Slaninu osmažím dokřupava, u dobré slaniny se mi stalo, že jsem dva krát musel odlévat tuk z pánve jinak by se mi v něm slanina utopila. Na závěr je pro klid duše mé i mého cévního chirurga nechám chvíli na ubrousku, který statečně nasaje trochu té mastnoty.

To už je čas vytáhnout těsto z lednice, rozválet na cca 1 cm tlustý plát a vyložit jím koláčovou formu. Těsto ještě hustě propíchejte vidličkou, aby při pečení dobře drželo na formě a dejte ho do trouby na 180°C na 5 minut.

Vzal jsem si vysokou misku a do ní vrazil smetanu, mléko, 3 vejce a 2 další žloutky. Ty žloutky navíc dají těstu barvu a navíc na vesnici se bílky používaly ke spoustě dalších věcí (škrobení prádla například) a proto  vždycky zbylo pár žloutků navíc. Škoda, že v dnešní době je to už trochu jinak.

Vše v misce zamíchejte. Já to dělávám většinou ručně, protože můj socialistický šlehač rozmetá obsah misky všude po stole. V tuto chvíli to většinou zapomínám osolit a pak to doháním jak se dá.

Sýr (v mém případě Gruyére) nakrájím na kostičky, vytáhnu formu s těstem z trouby a potřu těsto žloutkem z posledního vajíčka. Dám na cca 1 min znovu péct, a pak postupně přidám: polovinu sýra, všechnu slaninu a zaliju to náplní. Nakonec přidám všechna pečená rajčata a dám na 20 min do trouby.

Po 20 min přidám zbytek sýra. Ten tak udělá na povrchu sýrovou krustičku. Peču dokud není hotovo, cca dalších 25 min. Lze to jednoduše poznat tím, že když je quiche hotový, tak při vytahování z trouby se jeho prostředek "nevlní." Pro jistotu doprostřed zapíchnu špejli a hledám po náznaku tekuté náplně.

Quiche v procesu. Pro mě je to ta nejhorší část. Už se nedá dělat nic, jen čekat. A já strašně moc neumím čekat.

Hotový quiche se mi nikdy nepodařilo nechat úplně vychladnout aniž by ho nikdo předtím už neochutnal. Dá se jít teplý i studený. Jestli chutná lepší čerstvý nebo odleželý nemám nejmenší potuchy, protože u nás zmizí metelesku blesku. Zajímalo by mě to.

Zapněte si prosím bezpečnostní pásy, během startu nekuřte

Na iternetu je v poslední době spousta nápaditých receptů a pokud chcete uvařit dýňovou polévku, najdete popsaných alespoň deset různých variací. A drtivá většina receptů na internetu je nepoužitelných. Pokud postupujete přesně podle návodu, tak výsledný kydanec většinou můžete za stálého míchání odlévat do kompostu.

Pokud se často potýkáte s podobnými problémy a jste jako já příliš naivní a věříte internetovým receptům, nezoufejte. Na tomto místě se pokusím podávat spolehlivé recepty a dokumentovat výsledky a komentovat suroviny, tak aby každý mohl jednoduše zjistit, který výrobek je dobrý, nebo se poučit z toho, jak jsem se spálil já. Nepůjde mi o pozitivní nebo negativní reklamu některým výrobcům, ale o popsání zkušeností abyste se některým značkám mohli vyhnout obloukem.

A proto, mes amis, bon appetit!